Rozhodčí řízení

Řešení majetkových a finančních sporu mimosoudní a rychlejší cestou. Rozhodnutí rozhodce je postaveno na roveň soudnímu a je vykonatelné.

Co je to Rozhodčí řízení?

Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení majetkových sporů, jehož základní úprava je obsažena v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
Rozhodčí řízení je alternativní způsob řešení majetkových sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by byl jinak povolán jen soud.
Pro rozhodčí řízení se strany rozhodnou dobrovolně a určí osobu - rozhodce, který sporné otázky projedná a s konečnou platností o nich rozhodne
Rozhodnutí vydané rozhodcem - rozhodčí nález - je přímo vykonatelné v zemi dlužníka (s garancí státu) a je tak postaveno na roveň pravomocnému soudnímu rozhodnutí.
Věřitel se tak s rozhodčím nálezem může přímo obrátit i na exekutora, nebo jako vymahatelnou prodat. Můžete ji i odepsat jako daňově účinnou.

Podle jakých pravidel probíhá jednání před rozhodcem?

Ust.§ 14 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení stanoví, že rozhodčí řízení se zahajuje žalobou. Za moment zahájení se považuje den, kdy žaloba došla rozhodčímu soudu nebo rozhodci (předsedajícímu rozhodci, je-li rozhodců určeno více). Výslovně se stanoví, že podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.
Zákon zakotvuje oprávnění rozhodců rozhodovat o své pravomoci k řízení v dané věci. Jestliže rozhodci dospějí k závěru, že jejich pravomoc není dána, rozhodnou o tom usnesením. Toto usnesení musí mít tytéž náležitosti jako rozhodčí nález a musí být doručeno všem stranám rozhodčího řízení. Rozhodnou-li rozhodci o své pravomoci kladně, stává se takové rozhodnutí součástí odůvodnění rozhodčího nálezu vydaného ve věci samé. V samotném průběhu rozhodčího řízení se musí vycházet ze zákonem výslovně stanovených zásad.

Jsou to:

  • Rovné postavení stran, rozhodci jim musí dát plnou a stejnou příležitost uplatnit svá práva.
  • Dohoda stran o postupu v rozhodčím řízení. Není-li taková dohoda uzavřena, postupují rozhodci způsobem, který uznají za vhodný, ale tak, aby byl zjištěn skutečný stav.
  • Řízení před rozhodci je vedeno zpravidla písemnou formou, rozhodce nařizuje ústní jednání pouze vyjímečně.
  • Účast svědků, znalců a stran v rozhodčím řízení je jen na výzvu soudu stejně jako poskytnutí jiných důkazů. V případě, kdy je tyto osoby potřebné vyslechnout, se rozhodci mohou obrátit formou dožádání na příslušný soud.
  • Přednost je dávána smírnému vyřízení věci. Na žádost stran vydají rozhodci rozhodčí nález o uzavření smíru.
  • Při rozhodování se rozhodci řídí hmotným právem, které je pro spor rozhodné (např. obchodním zákoníkem při sporu o nesplnění závazku z obchodní smlouvy). Zákon připouští, aby spor byl rozhodnut podle zásad spravedlnosti.
  • Pokud zákon o rozhodčím řízení nestanoví jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodnutí, které může mít tyto formy:

V případech, kdy rozhodci rozhodují ve věci samé (o samotném předmětu sporu), vydají rozhodčí nález (je obdobou rozsudku v občanském soudním řízení).
V ostatních případech ukončí řízení usnesením.

V čem může rozhodce rozhodovat?

Rozhodce "ad hoc" může rozhodovat např.:
  • ve sporech o peněžité plnění (faktury, zboží, dodací listy atd.);
  • ve sporech o plnění z nájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor;
  • ve sporech o vypořádání SJM nebo jiného majetku manželů;
  • ve sporech z dalších obchodních závazkových vztahů;
  • ve sporech o náhradu škody;
  • ve sporech mezi obchodními společnostmi;
  • ve směnečných sporech;
  • ve sporech občanských;
  • ve sporech mezinárodních;

Výhody rozhodčího řízení

Ve vztahu k řízení před obecnými soudy má rozhodčí řízení hned několik nesporných výhod.
První a pro strany sporu asi nejdůležitější výhodou je rychlost rozhodčího řízení. Zatímco u obecných soudů dosahuje délka trvání sporu běžně i několika měsíců a let, v rozhodčím řízení se délka sporu počítá na několik málo měsíců. U jednodušších sporů se délka rozhodčího řízení pohybuje kolem jednoho měsíce, u složitějších jsou pak rozhodčí nálezy vydávány v rozmezí dvou až tří měsíců. Důležitým faktorem rychlosti rozhodčího řízení je jeho jednoinstančnost, tedy, že proti rozhodčímu nálezu nelze podat odvolání ani jiný řádný opravný prostředek.
Další výhodou související s rychlostí rozhodčího řízení je jeho neformálnost. Na rozdíl od řízení před obecnými soudy není rozhodčí řízení svázáno hojným počtem povinných formálních kroků a procesních otázek, které mohou být stranami zneužity ke zbytečným průtahům řízení. Už samotný fakt, že se strany dohodnou, že jejich majetkový spor bude řešen v rozhodčím řízení, je výchozím předpokladem pro to, že při vzniku sporu budou mít strany zájem na rychlém vyřešení věci. Navíc, když si strany v rozhodčí smlouvě dohodnou, že rozhodčí řízení bude probíhat bez nařízení ústního jednání, pouze na základě písemných důkazů, eliminují tím riziko průtahů rozhodčího řízení spojených s účastí, resp. neúčastí stran na ústním jednání.
Dalším charakteristickým rysem rozhodčího řízení jsou, ve vztahu k řízení před obecnými soudy, nižší náklady. Sazby poplatků za rozhodčí řízení bývají řádově o 25% nižší než sazby soudních poplatků obecných soudů a činí oproti soudním poplatků (4%) zhruba o 1 až 2% méně z žalované částky než u soudních sporu s advokátní účasti s tím že při vzájemné dohodě bude prováděna platba rozhodcům a jeho tajemníkům v termínech dle vlastního splátkového kalendáře, často až po vymožení finančních prostředků od dlužníka.jených s účastí, resp. neúčastí stran na ústním jednání.
Neveřejnost rozhodčího řízení mohou ocenit zejména podnikatelské subjekty tehdy, když předmětem řízení mohou být skutečnosti související s jejich obchodním tajemstvím, nebo v rámci řízení mohou být projednávány informace, které některá ze stran sporu za své obchodní tajemství považuje.
Ze strany rozhodce, resp. rozhodců jsou strany sporu chráněny povinností naprosté mlčenlivosti. Jednání před obecnými soudy se naproti tomu řídí zásadou veřejnosti, tzn. že se ho mohou zúčastnit např. zástupci konkurence, novináři apod.
Rozhodnutí vydané rozhodcem - rozhodčí nález - je přímo vykonatelné v zemi dlužníka (s garancí státu) a je tak postaveno na roveň pravomocnému soudnímu rozhodnutí.
Věřitel se tak s rozhodčím nálezem může přímo obrátit i na exekutora, nebo jako vymahatelnou prodat. Můžete ji i odepsat ja
Ve vztahu k zahraničí je důležitou vlastností rozhodčích nálezů jejich snadná vykonatelnost také mimo území ČR. Díky mezinárodním dohodám a úmluvám (nejvýznamnější z nich je tzv. Newyorská úmluva) je nepoměrně jednodušší domoci se v zahraničí výkonu rozhodčího nálezu, nežli výkonu rozhodnutí obecného soudu, zejména odpadá nutnost uznání rozhodčího nálezu místním soudem.
Kromě uvedeného je stranám dána možnost zvolit si rozhodné právo nebo, že rozhodce bude rozhodovat podle zásad spravedlnosti, může být smluveno, že rozhodčí řízení bude probíhat prostřednictvím prostředků elektronické komunikace (e-mail, videokonference, apod.), že rozhodčí nález není třeba odůvodňovat apod.
Možnost rozhodování finančních a majetkových sporů v rozhodčím řízení nabízí zajímavou alternativu k řízení před obecnými soudy, a to zejména sporům občanu ale taktéž podnikatelům a obchodním společnostem.
Vleklý soudní spor často zbytečně zatěžuje další vztahy obchodních partnerů, zatímco rozhodčí řízení může po rychlém projednání sporu sloužit k upevnění jejich další spolupráce. Navíc stanovením způsobu vyřešení potenciálního sporu již při sjednávání závazku (zapracováním rozhodčí doložky do vlastní smlouvy) smluvní strany nejen dělají první krok k rychlému vyřešení potenciálního sporu, ale také působí preventivně.

Rozhodčí smlouva, rozhodčí doložka

Rozhodčí řízení je pro účastníky alternativou ke zdlouhavému řízení před obecnými soudy ve věci rozhodování jejich majetkových sporů plynoucích z obchodních a dalších vztahů. Základním předpokladem rozhodčího řízení je dohoda účastníků, že majetkové a finanční spory, které mezi nimi vznikly nebo v budoucnu vzniknou a k jejichž rozhodování by jinak byla dána pravomoc obecných soudů, svěří k rozhodování nezávislému rozhodci, příp. rozhodcům nebo stálému rozhodčímu soudu.
Podmínkou platnosti dohody dle předchozího odstavce je její písemná forma. Dohoda pak může mít podobu samostatné smlouvy o rozhodci nebo může být např. do smlouvy zakomponována jako tzv. „rozhodčí doložka“ (dále jen „rozhodčí smlouva“). Rozhodčí smlouvu lze uzavřít ohledně sporu již vzniklého nebo ohledně všech sporů, které mohou z určitého právního úkonu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů vzniknout v budoucnosti. Jestliže strany rozhodčí smlouvy výslovně nevyloučí, vztahuje se rozhodčí smlouva také na jejich právní nástupce. Obvyklé znění rozhodčí doložky může být následující:
  • Smluvní strany se výslovně dohodly, že veškeré majetkové spory, které by v budoucnu vznikly z této smlouvy, jakož i spory, které vzniknou v souvislosti s touto smlouvou včetně její platnosti, výkladu, realizace či ukončení, práv z tohoto právního vztahu přímo vznikajících, otázek právní platnosti tohoto právního vztahu, jakož i otázek i práv s těmito právy souvisejícími, a to i v případě, že tato smlouva bude neplatná, zrušena nebo od ní odstoupeno (dále jen spory), budou rozhodovány v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudů, jak to umožňuje zákon 216/94 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Strany se dohodly, že spor bude rozhodovat jediný rozhodce zásadně jmenovaný a vybraný ze seznamu rozhodců evidovaných Úřadem pro řešení sporů, s.r.o.
  • Pokud nebylo v této smlouvě ujednáno jinak, řídí se právní vztahy z ní vyplývající a vznikající platným právním řádem ČR. Strany se také dohodly, že při všech sporech vzniklých z této smlouvy bude rozhodovat rozhodce, jak to umožňuje zákon 216/94 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, který bude určen stranou prodávající (poskytující službu).
  • Smluvní strany se výslovně dohodly, že veškeré majetkové spory, které by v budoucnu vznikly z této smlouvy, jakož i spory, které vzniknou v souvislosti s touto smlouvou, jakož i spory ze směnek zajišťujících závazky z této smlouvy, včetně otázek platnosti, výkladu, realizace či ukončení práv z těchto právních vztahů, práv z těchto právních vztahu přímo vznikajících, otázek právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i otázek práv s těmito právy souvisejícími, a to i v případě, že tyto právní vztahy budou neplatné, budou zrušeny nebo od nich bude odstoupeno (dále jen spory), budou rozhodovány jediným rozhodcem v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudů, jak to umožňuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.
  • Do faktur u dodavatelsko odběratelských vztahů, kde nejsou uzavírány samostatné kupní smlouvy, je vhodné na fakturu uvést minimálně toto znění:
    Odběratel i dodavatel se také dohodli, že při všech sporech vzniklých z tohoto fakturovaného vztahu, bude rozhodovat jediný rozhodce, jak to umožňuje zákon 216/94 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, který bude určen stranou prodávající (poskytující službu). Zároveň se dohodli a souhlasí s tím, že při opožděné platbě dlužník uhradí 0,1% penále z fakturované částky bez DPH za každý i započatý den prodlení od doby splatnosti faktury. Obě smluvní strany s tím souhlasí.